Díky rozvolnění covid-19 jsme letos mohli s mírným posunem opět uspořádat klubový golfový zájezd, a to ve dnech 21.-23. června. Zůstali jsme v regionu východních Čech (s nakouknutím do Polska). Hrálo se na hřištích Dolní Dobrouč, Nebeská Rybná a Szczitna (Agněžka) v Polsku.
V pondělí jsme zahájili v Dolní Dobrouči. Hřiště je nové, ale sportovní a ve velice dobrém stavu. Je příjemné, náročné a velice dobře ladí s okolní krajinou. První skupina se po odehrání 9 jamek musela uchýlit do klubovny, neboť přišla hodinová bouřka. Alespoň byl čas na oběd. Zároveň dorazila na 13. hodinu i druhá polovina výpravy, která po bouřce šla od jedničky, takže dohrávala hřiště sice při zapadajícím slunci, ale možná i s čelovkami.
Ubytování bylo domluveno v Penzionu Orlice v Nebeské Rybné, přímo na golfovém hřišti, kde nás ubytoval president Golf Klubu Symbióza Nebeská Rybná Josef Jehlička. Po tři dny se o nás navíc velmi dobře staral.
Druhý den dopoledne jsme se tedy nikam za golfem přesouvat nemuseli a hráli jsme turnájek na rány přímo na "nebeském" hřišti. Jedná se krátkou akademii, kde není problém odehrát 18 jamek za dopoledne. V tomto miniturnaji bylo pořadí na bedně následující: 1. Žídek Stanislav, 2. Chocholáček Jan, 3. Paroulek Petr.
Odpoledne byl volný program. Jedna skupina jela opět na Dobrouč, aby poznala poslední jamky, které hrála za tmy, druhá skupina jela do Rokytnice v Orlických Horách, třetí skupina pak na Velkou Deštnou. Od 17 hodin byla vyhlášena jamková hra na šest jamek, do které se kvalifikovali vítězové z dopoledne a čtvrtý Petr Drbal. Hrála se semifinále Drbal/Paroulek, Žídek/Chocholáček. Do finále postoupili Drbal/Žídek a o vítězi se rozhodlo až na druhé jamce rozehrávky. Na ní náš zahrál prezident GCHK odpal 20 cm od vlajky a jeho soupeř již nebyl schopen reagovat. Vítězem jamkovky je tedy Petr Drbal.
Třetí den jsme zamířili do Polska na hřiště Szczitna. Hřiště v pěkné krajině blízko i známé Dušniki zdroj, je devítijamkové s kvalitou asi jako Hrádek. Je na kopci nad městem, obklopené hradem a kopci, takže hru ozvláštňují příjemné výhledy. Od majitelů hřiště jsme byli přivítáni srdečně kávou a domácím moučníkem. Po výměně míčků, přípitku a společném fotografování s vlajkami byl čas na hru.
Když už jsme byli v Polsku, tak jsme si objednali k obědu specialitu. Menu se tak skládalo z polévky "žurka" a následovaly "pirožky", na závěr opět moučník s kávou. Nejkrásnější na celém dnu bylo milé přivítání, společná hra s Agněžkou a přátelské prostředí doplněné pěkným počasím. Odjezd domů byl provázen dlouhým loučením.
